Po přečtení článku a některých příspěvků zde v diskusi musím konstatovat následující:

Naprosto souhlasím s názorem, že teorie "buněk na matematiku", jako i "buněk", neboli vloh k čemukoliv jinému je pouze výmluva, motivovaná leností a ještě spíše nechutí k dalšímu vzdělávání se v daném oboru. Jako další typický příklad jsou tzv. "buňky na cizí jazyky". Jaképak "buňky" má asi hajzlbába v Norsku, která kromě své mateřštiny umí plynně anglicky (to jsem fakt zažil na vlastní oči a uši).

Výuka matematiky na základních a středních školách stojí na rigidních osnovách, obsahujících takové perly jako "výpočet kořenů kvadratické rovnice pomocí diskriminantu"(použil jsem naposledy ve škole a to pracuji jako technik (!)), nebo slovní úlohy typu "Tank T 34 vyrazí v čase t rychlostí 40 km/h po trase měřící 58 km. V čase t+10 minut za ním vyrazí motospojka rychlostí 80 km/h. V jaké vzdálenosti, vyjádřené v procentech celkové délky trasy od začátku trasy motospojka tank dostihne?"; absolutně vytržené z reality a podobných chuťovek bych mohl vyjmenovat ještě více. Když k tomu připočítáme stres, který u některých žáků vznikne v důsledku stanoveného časového limitu na písemku (mnohdy šibeničního) a nechuť učitelů pořádně probrat látku (i oni jsou ve stresu, neb osnovy jsou mnohdy nesmyslně nacpané právě výše popsanými chuťovkami a je třeba vše probrat za klasifikační období), nemůžeme se divit podobným výsledkům. Situaci zhoršuje i zglajchšaltování maturit v podobě maturit státních (ať žije CERMAT!), které stanovují stejnou obtížnost pro gymnázia a technické odborné školy, stejně jako pro školy umělecké

(pokračování) Já bych se stran výuky matematiky více přimlouval (avšak pouze u škol s vhodným zaměřením) k většímu prostoru např. pro výrokovou logiku. Ta je dnes při studiu matematiky značně opomíjená a přitom je to podle mého názoru naprosto základní věc pro další studium informatiky (Booleova algebra, De Morganovy zákony, logická hradla - nejen pro programátory, ale třeba i pro takového seřizovače ve fabrice).

Není žádným tajemstvím, že pro hodně dnešních umělců (zejména herců) byla konzervatoř východiskem z nouze, protože tam nebyla povinná matematika. Má snad někdo ze zastánců názoru, že matematika je základ všeho, dojem, že by proto na konzervatoři absolvovali jen samí pitomci ? Nešlo by to i jinde ? Je opravdu nutné mořit matematikou jako maturitním předmětem studenty  v š e c h  středních škol ?

Samí pitomci snad ne, nechci paušalizovat, ale dle mého skromného názoru je jich až příliš vysoké procento v porovnání a absolventy jiných škol :-)

Verim, ze vase deti s vytudovanyma humanitnima oborama ve stylu historie umeni a podobne, budou ve fronte na pracaku stastne.

Já tohodle ministra rád nemám. Ale jestli skutečně zavede povinnou maturitu z matematiky, tak to u mně vyhraje na plné čáře a budu ho pak už vždy jen podporovat.

Protože maturita bez matematiky není žádná maturita.

jasně, protože bez blbostí typu diskriminant, polynom atd. se většina z nás určitě neobejde......

Matematika logické myšlení spíš zamotává... no nazdar. 

Naprosto nemohu souhlasit s tvrzením některých diskutérů, že matematika je základ všeho. Možná tak ještě matematika do úrovně deváté třídy základní školy. Já jsem si v životě vystačil vyloženě jen s kupeckými počty a myslím, že většina z nás. Kdo kdy v běžném životě potřeboval kvadratické rovnice, integrály, logaritmy, kombinatoriku, permutace, variace a jiné ptákoviny ?   Kdo má o vyšší matematiku zájem a hodlá ji využít i ve své budoucí profesi, ať ji studuje jako volitelný předmět. A klidně z ní pak může i maturovat.  Proč s tím ale otravovat 90% žactva, které to v běžném životě nikdy nepoužije ?

Proč mě tedy otravovali těmi 90% chemie, mineralogie, zoologie, botaniky, historie,..., které jsem po maturitě už nikdy nepotřeboval? Proč to taky nejsou volitelné předměty?

Tak i lidi s "humanitním mozkem" potřebují matematiku. Představa, že někde běhá právník, který nechápe výrokovou a predikátovou logiku je naprosto děsivá. Nedejbože, kdyby to byl ještě soudce.

Ono takový politolog, sociolog, biolog, historik a nebo spisovatel, kteří by ignorovali základy matematiky a matematické logiky by také za moc nestáli.

Pokud nevíte, jak využít v reálném životě, procenta, konečné posloupnosti a jejich součty, umocňování a odmocňování, tak vám dám nápovědu: půjčky. Já bych teda nevěřil ničemu, co bych si nespočítal podle smlouvy.

Tak mezi námi, procenta, umocňování a odmocňování, to všechno je záležitost základní školy. O tom spor není. Středoškolská matematika je poněkud jiné kafe. Viz můj příspěvek nahoře.

Jste z mnoha důvodů naprosto mimo. Na žádne buňkz na matematiku nevěřím. Pro to co se učí na SŠ člověk žádné speciální "matematické vlohy" nepotřebuje. Je to vše jen o systematické práci. A ano matematiku, fyziku, chemii, technické obory nekde "obkecat". Aby se je člověk naučil tak to chce disciplínu a věnovat tomu čas.

Jen dodám. Na prvním stupni ZŠ jsem v matematice patřil k těm horším. V páté a šesté třídě jsem byl rád, že jsem dostal čtverku. Učitelé se na mně dívali jako na dost smutný případ, měli mě za hloupého. Štvalo mě to.Potom jsem si sednul a počítal, počítal. Začal jsem sčítáním, odčítáním, násobením, dělením. Počítal jsem počítal, byla to dřina, strávil jsem nad tím hodiny a hodiny. Na konci sedmé třídy jsem se přesunul z těžkého podprůměru do lepší průměru (nejen v matematice). Na pololetí v sedmé třídě jsem poprve vysvědčení, kde nebyla ani jedna čtverka. Na konci osmé třídy jsem měl první vyznamenání. Potom jsem šel na průmyslovku. Následovala univerzita...studium matematiky a fyziky.

Když potkám někoho, kdo mě odepisoval (spolužáci, vychovatelky, učitelky) tak nevěřícně krouti hlavou.

Ne tohle není o nějakých buňkách na matematiku, mám za to, že tohle je jen výmluva, je to o tvrdé práci.

Říká se, že za každým úspěchem je 10% nadání a 90% procent potu. Podle tohoto i když chybí nadání, tak udělat něco na 90%, je hodně dobrý výsledek, za to se ještě dávají ty nejlepší známky.

moc hezky a pravdive napsano. Cela neznalost matematiky (ze zakladky a stredni skoly) je totiz jen lenost

Matematika je o systému a o logice.

Ale to je, nakonec, i spousta dalších oborů. Zoologie, mineralogie, fyzika, chemie, ale i jazyky mají své systémy pravidel.

V matematice si člověk zvyšuje schopnost utřídit informace, zobecňovat, zařazovat jednotlivé věci do systému a logicky s nimi pracovat. To se může hodit v řadě dalších oborů.

Jediné, kde jsem moc logiky a systematičnosti nenašel, byl dějepis. Ne proto, že by to tam nebylo, ale naše učitelka nás tlačila spíš k biflování než vysvětlování systému a logiky historie...

Jemine, já souhlasím s Metelkou :-) No v dějepis je prakticky celý o logice, matematice, přrodovdě a ekonomii. Bohužel dějepisářky to buď nevidí, nebo to ignorují. Proto svoji lásku k historii a společenským vědám objeví spousta matematicky nadaných lidí až v okamžiku, kdy se vymaní ze spárů našeho "vzdělávacího" systému.

ÚSO, či ÚSV je úplné střední proto, že má a musí být ÚPLNÉ! To úplné vždy představovalo mateřský jazyk, jeden cizí jazyk a MATEMATIKU, u odborného pak ODBORNÝ předmět, na který je STŘEDNÍ škola specializována, u VŠEOBECNÉHO pak jeden předmět volitelný, většinou zaměřený na další studium (VŠ). Jistěže nesmírně záleží i na kantorech, ale pokud student danné předměty nezvládá, čili na ně nemá, nemá ani na střední škole co dělat