Upozornil jsem na článek kamaráda a ten odpověděl: " No vidíš, nejenom blondýny jsou etalonem moudrosti"!

To je ale .........

Polovzdělanej idiot, neschopnej si spočítat slevu v marketu nemá mít maturitu, ale výuční list nebo zvláštní školu.

Že ano, paní Formánková?

Matematika jako jedna z forem vzdělání musí být. Vždyť okolní svět popisujeme pomocí matematiky. Otázkou jen zůstává, kolik z nás potřebuje znalosti dekriptivní geometrie, statistických metod a pravděpodobnosti, integrálů a podobně.

Bohužel, nesetkávám se ani tak s neznalostí v oboru desktiptivní geometrie nebo integrace.

Setkávám se stále častěji se situací, kdy "studovaná osoba" nevidí rozdíl například mezi pojmy "slevnit na 40%" a "slevnit o 40%". Nebo poměrně nedávno proběhla debata o možnosti snížit spotřební daň z piva, protože její poslední navýšení o 33% představovalo ve svém důsledku navýšení ceny piva až o jednu korunu. A následovala dlouhá, leč zbytečná debata (natřásání si politického peří) o tom o kolik procent tu spotřební daň snížit. Zbytečná debata, opakuji znovu. Protože pokud navýšení daně o 33% znamenalo korunové zdražení, potom jakékoliv snížení daně spotřebitel nemůže zaznamenat v prodejní ceně.

Proč?  Protože jedna koruna je minimální nominální jednotka. Zbytek bude už jen zaokrouhlení na celou korunu.

Takže tady máte dva velmi jednoduché příklady, kdy matematika je pouze prostředkem k tomu, aby byla sdělena myšlenka. Kdo nezvládne prostředek (nepochopí význam uvedených matematických vztahů), nemůže pochopit myšlenku.

Školský systém bohužel velmi rychle sklouzl ve způsobu kontroly znalostí k používání testů. Bohužel, ukazuje se, že při přetrvávající české nátuře (opisovat, podvádět a napovídat) není tato metoda ověřování znalostí dostatečně funkční. Cílem žáků a studentů není UMĚT, ale PROJÍT. Testovací metoda jim to usnadňuje. Život jim to ale spočítá.

Dostal jste bod i přesto, že píšete špatně: 33% znamená třiatřicetiprocentní, zatímco zápis 33 % znamená třicet tři procent. 

Tak vida. Maturu z matiky asi získáte, a z češtiny možná ne.

Dalo mi to práci, ale poctivě jsem článek celý přečetl, i když se několikrát opakuje. Jako zástupce té technické části populace musím prostě reagovat.

1. Základní logické uvažování a matematické chápání se může naučit kdokoliv kdo chápe gramatická pravidla. Je to jenom o tom, jestli člověk chce, nebo se nechá uchlácholit tím, že na to nemá buňky. doučoval jsem matematiku a fyziku a pozoroval jsem to na lidech.

2. Maturitu nemusí mít každý, maturita z matematiky je stejně správná jako z českého jazyka a v dnešní době s finanční gramotností je potřeba chápat i jak fungují procenta a složený úrok a jak přesně se počítají poplatky za všechno možné a to je často složitá matematika.

3. Pokud přijmu argumenty, že ne každý musí umět všechno, tak já nevím proč jako ajťák/fyzik a tak někdo musím umět psát slohy? Do Smsky do nějak sesmolím, hlavně když mi druhá strana rozumí. A pokud píšu delší text, tak si zaplatím korektora, který to za mě opraví správně česky. A to nemluvím o tom, že nevím k čemu mi je schopnost interpretace básní a komparativního vnímání textů, což jsem měl také v maturitě z českého jazyka, kterou jsem tedy málem nezvládl. Tažke každá mince má takhle dvě strany.

4. Pochopení formální logiky a to, že často není intuitivní je důležitým krokem k pochopení toho, jak jsou psané smlouvy, které pak podepisujeme v životě s bankami, pojišťovnami a dalšími institucemi, protože tam jsou často pasáže, které není možné pochopit intuitivně, protože jsou přísně formálně logické a často implikují věci, se kterými bychom jinak nesouhlasili a smlouvu nepodepsali, ale pokud to nedokážeme odhalit, protože neumíme formální logiku, tak se snadněji napálíme a podepíšeme nevýhodnou smlouvu.

Mohl bych pokračovat, ale doufám, že základně jsem vyjádřil svůj názor a zvládl jsem to i dostatečně srozumitelně.

Trefil jste možná hřebíček na hlavičku - formální logika. Bez ní ale nefunguje ani jazyk, ani vyšší matematika. 

Možná by maturita měla obsahovat jedinou zkoušku, a to z formální logiky. Na různých příkladech. Nebo - řekněme to jinak, ze schopnosti analýzy a syntézy. To by byla věrohodná maturita.

Ne ty kecy o Jiráskovi, nebo o E = mc2. (Hýml, exponent nejde použít.) 

Zeptejte se sta maturantů, co ta rovnice znamená. To je ten rozdíl. Maximálně řeknou Einstein, lepší řeknou obecná teorie relativity a jen promile z nich vysvětlí alespoň ty veličiny.

Většina řekne, že obecnou teorii k životu nepotřebuje, stačí jim vědět kolik kde stojí pivo a kde mají akci na párky bez masa. 

Pak jsou to ovšem lidé, které absolvované školství vůbec nezasáhlo. Vlastně je nezajímalo.

Matematika je kralovna vedy, zakladni princip vseho. Cestina za par desitek let existovat nebude, ale matematika je vecna. Zatimco cestinou mluvi cca. 10 milionu lidi (tj. jedno ne uplne nejvetsi mesto), matematiku dnes a denne pouziva - i kdyz nevedomky - 7 miliard lidi na tyhle planete a dalsi stovky stovek miliard bytosti na planetach jinych. Tedy pokud neco chcete z maturity skrtat, skrtnete cestinu, ta je tam totiz ta "zbytecna".

Středoškolskou matematiku nepoužívá skoro nikdo.

Dalo by se toho spoustu namitnout, ale jako drivejsimu maturantu mi z prispevku vyplyva jedine. Autorka z matematiky asi nematurovala, protoze clanku schazi logicky obsah.

Souhlas! Čím více bude polovzdělaných mladých, neschopných logického uvažování, filozofů a všeho-logů s humanitárním zaměřením, tím spíš si udrží práci lidé i po padesátce. Mám to sice ještě celkem daleko, ale nejmladší generace mi dělá radost 

Plně souhlasím, ačkoliv jsem přítel matematiky, maturoval jsem před více než 30-ti lety... Existuje bohužel totiž hromada škol, kde jsou odborné učební obory s maturitou, ovšem alternativa bez maturity - jen s výučním listem, tyto obory nejsou, ačkoliv z podstaty oboru by takové studium možné mělo či mohlo být.

Studenti, kteří chtějí takový obor vystudovat tedy nemají žádnou jinou možnost a musí zvolit obor s maturitou. Mohou pak mít skvělé výsledky v odborných předmětech, rodném i cizím jazyku, ale musejí projít povinnou matematikou, ačkoliv jim je v jejich oboru opravdu k ničemu - takový servisní technik strojů určitě kvadratické rovnice řešit v práci nikdy nebude, kdežto s anglickými návody a dokumentací se jistě setká více než často.

Co je tedy pro pro takového studenta lepší? Povinně se připravovat a "nějak" odmaturovat z AJ na úkor věnování se výuky cizího jazyka?

Sám o konkrétních školách a takovýchto oborech vím.

Z tohodo důvodu plně souhlasím s článkem autorky, i když je snad napsán trochu zjednodušeně, nicméně s podstatou zachování svobodné volby volitelného předmětu souhlasím.

Sorry, ve 3. odstavci má být správně:

Co je tedy pro pro takového studenta lepší? Povinně se připravovat a "nějak" odmaturovat z MATEMATIKY na úkor věnování se výuky cizího jazyka?

Nejsem biolog, ale si jistý, že nic jako matematické buňky neexistuje.

*jsem si..