Výsledek toho příkladu z článku je -1?

vzdyt ten vysledek je tam napsany

Každý test diskriminuje. Odděluje ty, co to umí a ty, co neměli k tomu testu vůbec chodit.

Priklad z nasi seste tridy - ze souteze:

kolik leti husi, kdyz jedna leti pred druhou, jedna za druhou a jedna mezi dvema?

Kolik maturantu z tech 20% neuspesnych by to vyresilo?

pristup k internetu bude znamenat pritele na telefonu.

Pokud by mel mit clovek u maturity k dispozici cokoliv (krome pritele na telefonu), asi by to chtelo tu maturitu trosku zeslozitit, jinak si na internetu najdete reseni kde ceho a jenom to opisete bez pochopeni, co opisujete.

...logika je logika a někomu je dána dosti a někomu po kapkách,ale musíte uznat,že od té doby,co jsou v módě kalkulačky na kterých je hafo funkcí.....tak....,ale stejně si myslím,že matika musí být a vzpomínám na svého matikáře....

od te doby, co ma kazdy kalkulacku, tak poklesla schopnost si neco sam spocitat a schopnost posoudit spravnost vysledku. Deti ve skole treba v pisemce spocitaji, ze kdyz si vezmete uver 1.000.000 na 10 let u urokovou sazbou 3%, ze celkem zaplatite na splatkach 200.000. Protoze jim to vyslo na kalkulacce

A zapomíná se tu na jednu věc. Celý vzdělávací systém (včetně střední školy a "madurídy") má připravit mladé lidi ne na současné, ale na budoucí požadavky oboru. Na požadavky v dalších cca 40 letech.

Jistě, nikdo neví přesně, jaké budou, ale myslí si tu snad někdo, že role a význam matematiky bude klesat? Vždyť matematika je dnes už docela hustě i v jazykovědě...

V každém oboru dnes známe fakta, jaká známe. Ale lidi z toho oboru MUSÍ být v budoucnosti schopni jít dál a získávat nové poznatky. Získávat, třídit, dávat do souvislostí (i mezioborových). A to bez matematiky půjde jen těžko. Musí tedy umět víc (nebo alespoň musí být schopni pochopit víc), než co po nich současný stupeň poznání v oboru vyžaduje. A musí být schopni učit se i věci mimo jejich úzký obor...

Stejně ta Mařka byla blbá. Proč vůbec zaváděla povinnou školní docházku?  Copak děti poddaných potřebovaly umět psát? Vždyť neměly ani peníze na papír? A čtení bylo nebezpečné. K čemu počty. Ještě by chtěli spočítat, kolik jim platíme.

   Tys nám to, Mařeno, zavařila.  Teď abychom maturovali!!!

Marka byla chytra, zavedla to, prestoze vzdelanost vedla k padu monarchii i moci slechty. To nasi politici jsou jini kabrnaci - dame lidu pocit, jak jsou vzdelani - snizime naroky na skolach, budou mit maturity a tituly, ale jinak budou porad hloupi. To se nam to bude vladnout

No, já bych si dovolil oponovat přímo na základě Vámi uvedeného příkladu. Nechápu totiž, proč bych pro svoji běžnou existenci měl potřebovat celou literaturu či informaci o větách souřadných a podřadných (snad s výjimkou psaní čárky před spojkou "a"). Bezesporu, pokud už tohle hledám, tak si otevřu odpovídající zdroj. Stejně jako nechápu, proč bych si měl pamatovat, že 3^n = n-násobně zopakované 3*3 (a nebo bych měl?).

Lze samozřejmě polemizovat o tom, kde je ta úroveň "obecnosti" (například psaní y/i asi bude neoddiskutovatelně ještě "v limitu" a to v rámci všech pravidel, která jsou na to aplikována, vyjmenová slova nevyjímaje) a lze se dohadovat, kde nastavit hranici mezi "biflováním" a "schopností a nutností naučit se základní fakta zpaměti".

Ale - abych se vrátil k tomu matematickému příkladu - co když to někdo prostě začne dělit (3^n / 3) a  začne přemýšlet jak to odvodit, zkusí si to třeba nasimulovat jak by to vypadalo pro tu "jednodušeji" představitelnou věc jako třeba 3^n/2, čímž se totálně dostane na zcestí? Jak moc se bude lišit od někoho, kdo prostě necítí, že "hymny zaznělY", protože necítí ani při skloňování soulad pádů "hymna" podle vzoru "žena", nebo (to už je úplně vrchol), že jsou to "TY hymny" a ne "TI hymny"?

Já se domnívám, že maturita by si měla klást otázku "standardizace vs. specializace", nikoliv "povinnost vs. volitelnost". A argumentovat k tomu ještě nadřazováním jednoho předmětu nad jiný mi přijde nesmyslné. Buďto to má být zkouška o určitém standardu (a pak češtinu i s literaturou a matematiku i s derivacemi) a nebo zkouška o dosažení "vyšší mety" v nějaké specializaci (a pak nemůže být všeobecně povinná ani čeština, ani matematika).

Nevím, co si musíte k tomu příkladu pamatovat. Méně než k násobilce čísel jedna až deset.

Drahá paní Formánková, já bych zase mohl za diskriminační označit maturitu z češtiny, neboť na to evidentně „nemám buňky“. Některá gramatická pravidla mi dělají dodnes problém a když se na ně nesoustředím, tak v nich běžně dělám chyby (třeba shoda podmětu s přísudkem v příčestí minulém mi přijde jako dokonale absurdní pravidlo). Přesto jsem musel maturitu z češtiny složit a rozhodně nemíním bojovat za její dobrovolnost. Maturita má ukázat, že student je schopen dosáhnout určité úrovně všeobecného vzdělání a matematika do tohoto všeobecného základu jednoznačně patří (stejně jako čeština).

Drobný rozdíl mezi gramatikou a takovouhle matematikou je v tom, že gramatiku denně skoro každý potřebuje, zatímco takovouhle matematiku skoro nikdo.

Snad (ale nepanuje na tom shoda) "Maturita má ukázat, že student je schopen dosáhnout určité úrovně všeobecného vzdělání". Ale jakou úroveň, kdo to určil? Tu vaši? Nebo tu moji? Bohužel si skoro každý myslí, že nu jeho? A kolik máme mít maturantů 5%, 30%, 50%, 75%, 100%?

Ehm, hodně zjednodušené myšlení. Zkuste příště raději překročit svůj obzor Babinetu a zamyslete se hlouběji.

Kdo na to nemá, nemá to studovat. Proč bychom stále měli snižovat úroveň vzdělání jen aby více lidí mělo papíry a tituly?

To co se požaduje k maturitě opravdu žádné šílené nadání pro matematické génie nevyžaduje. Prostě něco se našprtáte, na něco jsou tabulky a každý rozumný učitel dovoluje oficiální tahák se vzorečky (vzorec si netřeba pamatovat, je třeba ho umět použít). A když vám něco nejde, tak jdete na doučování a neskuhráte, že vám to nejde, protože na to nemáte buňky a tak jen zoufale sedíte a ani to nezkoušíte logicky řešit.

Co má říkat člověk, který "nemá hlavu" na cizí jazyky. Ono se to totiž občas přeceňuje s požadavky znalosti jazyků, ne každý má ambice a chce pracovat v zahraničí nebo si číst knihy v originále.

Ale logické myšleni člověk potřebuje častěji než cizí jazyk v ČR.

Tolik k vaší logice že už čeština a cizí jazyk jsou více než dost k maturitě.

Student jako takový se při studiu setkává s různými druhy situací, které jej určitým způsobem obecně kultivují a připravují do dalšího života. Matematika, fyzika, chemie a podobně jim dává obecné znalosti. Tyto znalosti jim umožní základní orientaci a rozhodování ve fyzickém světě. Umět si spočítat úroky nebo RPSN v mnoha případech pomůže ušetřit peníze i ta fyzika pomůže v běžném životě, literatura a jiné humanitní předměty, pokud jsou učeny správně rozvíjejí dušební osobnost člověka a napomáhá chápaní lidského chování nebo společenských procesů. Učení a zkoušení je určitá stresová záležitost, které uči mladé lidi právě stres zvládat, komunikovat s vyučujícím, organizovat si studium a osobní život. Bohužel studenti vymizeli a zůstali pouze návštěvníci středních škol .............