České století - pravda o Klausovi

V dalším díle ″Ať si jdou″ ukázali tvůrci unikátní filmové série České století fakta nejen z jednání o rozdělení Československa, ale především ze zákulisí, v němž se připravovala Klausova ekonomická reforma i o Klausovi samotném.

Klaus teoretik

Klaus (Jaroslav Plesl) chtěl zběsile, za každou cenu privatizovat státní podniky, ovšem bez znalosti reality, což bylo zřejmé z rozhovorů jeho poradce a přítele Tomáše Ježka (Bohumil Klepl) s Klausovým odpůrcem ekonomem Františkem Vlasákem (Oldřich Vlach).

Zatímco Vlasákovi vadilo, že Klaus je jenom teoretik a poukazoval na fakt, že v knížkách život není, Ježek považoval teorii za modlu pro ekonomické reformy a Klause za nejlepšího teoretika na světě, protože bifloval teorii celý život.

Podle Ježka je v knížkách celá moderní ekonomie, která vznikala 200 let a „vybudovala něco, zač si dneska můžete nechat useknout ruku.“

Jeho nadšení pro teorii i Klause nejlepšího světového teoretika připomínalo nadšení levicových revolucionářů pro marxismus, což trefně okomentoval Jan Švejnar: „Abyste z toho neměli novej marksák.“

Zatímco Ježek Klause opěvoval, Vlasák upozorňoval na fakt, že je teoretik, který navíc žije mimo realitu: „ Co když je slepý a hluchý?“

„Já o něm taky něco vím. Třeba to, že od malička mu všichni říkali, že když se bude snažit, tak z něho něco bude. Tak se snažil, je z něj pracovitý člověk. To je v pořádku, ale on získal představu, že má proto na úspěch nárok, což v pořádku není. Vy všichni jeho kamarádi neustále vykládáte, co on všecko ví, já vám řeknu, co podle mě neví. Vyrůstal v Praze na Vinohradech, nepoznal, co je vesnice nebo malé město. Když mu něco nešlo, měl kam utéct, ve městě to de. Nikdy nemusel vycházet s hlupáky, obklopoval se jenom adoranty. Nebydlel na koleji, nebyl na vandru, nejel vodu, četl jen knihy a ty mu nedokážou oponovat.

Tomáši já stejně jako vy si 20 let představuju, co je to svobodný trh. A tady nám ho uskutečňuje člověk, který možná ani nežije v reálném světě. Nevidí lidi kolem, vidí jenom sebe.“

Špinavé peníze pro Klause neexistovaly.

Na tiskové konferenci týkající se kupónové privatizace řekl:„Termín špinavé penízenemá prakticky využitelnou definici.“

Jestli peníze občanů, za které si koupí podniky pochází z poctivě vydělaných peněz, nebo z prodeje drog, neřešil. Sám přiznal, že neví, jak špinavé peníze rozlišit.

Aby obhájil svou pravdu, použil na tiskové konferenci absurdní srovnání vysokoškolského profesora přednášejícího marksismus a trhovce, který šidil na váze. Podle něj se vysokoškolský profesor ulejval za peníze daňových poplatníků, protože přednášet marksismus je zbytečné. A zatímco běžný občan chápe, že znalost marksismu je pro filozofa, či politologa užitečná, Klaus ji považoval za zbytečnou práci, zřejmě proto. že byla neprodejná. A tak nechápal, v čem jsou úspory vysokoškolského profesora lepší než nějakého trhovce, který šidil na váze.

Svůj absurdní alibismus, jak obhájit použití špinavých peněz v privatizaci ještě doplnil výrokem, že drtivá většina úspor našich občanů je nešpinavých.

A zde se právě nejvíc projevila absence právního rámce, tedy zákona podle něhož by privatizace probíhala a který by mohl zabránit nejen vstupu špinavých peněz do privatizace, ale i tunelování podniků novými majiteli.

Tomáš Ježek „Šok. Jediná možnost, jak může vzniknout národní kapitalismus.“

Klaus věděl, že u levicového národa zvyklého na sociální jistoty, těžko uspěje s přechodem k drsnému kapitalismu, proto vsadil na lidské ego a uspěl.

Ovšem opět se ukázalo, že nežil v realitě, když v rozhoru s redaktorkou řekl: „Já chci, aby pochopili, že základní vlastností člověka je sledovat svůj vlastní zájem a mně jde o to, aby se lidé podle svých zájmů zase naučili chovat.“ Z příkladů, které uvedl (Dělník vyšší plat podnikatel zisk, zákazník lepší zboží…), zcela logicky vyplývá, že slovem zájem myslel především ekonomický či kariérní prospěch člověka.

Lidé i za socialismu nezapomněli, že základní vlastností člověka je sledovat svůj vlastní zájem, jinak by nevlastnili např. domy, vily, auta, chaty i nedostatkové zboží. Neexistovaly by úplatky, ani šedá ekonomika – neboli melouchaření.

I proto Klaus uspěl u levicového národa, protože jim nabídl ještě víc - nejen restitucemi, ale i kupónovou privatizací, kdy si lidé mysleli, že získají nějaký majetek, díky němuž si budou dobře žít.

Také jeho výrok - že lidé si stále neuvědomují, že vzniká něco nového, s čím nepočítali a spousta lidí neskousne, že druhý má najednou víc, jak by tomu mohlo tak být, když to tak nikdy nebývalo? – byl zcela mimo realitu.

I v socialismu měli jedni víc a druzí míň a navíc v době revoluce, žilo ještě dost lidí, kteří zažili první republiku, tedy kapitalismus. Vždyť i Klausovy rodiče museli pamatovat kapitalismus.

Některé jeho výroky zcela logicky vyvolávají otázku, kde žil těch 48 let do listopadové revoluce?

Klaus zahleděný do sebe a svých teorií šel přes mrtvoly za svým úspěchem a dokonce se chvástal, že do 5 let nebo ještě dřív se bude hovořit o ekonomickém zázraku made in Cechoslovakia. Ono se o něm hovořilo, ale jen chvíli, než se začaly podniky tunelovat.

Po zádech jeho narcismu se vyšplhali do vrcholné politiky bezohlední  kariéristé, což autoři ukázali ve scéně – rozhovor Ježka a  Vlasáka po tiskové konferenci o kuponové privatizaci:

Vlasák: „Je to drsňák.“

Ježek. „To potřebujem.“

Vlasák : „Manipuluje lidi .“

Ježek: „To potřebujeme taky.“

Vlasák : „Vy jste jím opravdu tak nadšený?“

Ježek: „Co na něm pořád máte?“

Vlasák : „Třeba to jaký tip lidí se přes něj dere nahoru.“

Ježek: „No a jaký? “

Vlasák : „Třeba Macek, všichni ty drsňáci bez skrupulí, vědí, že je narcis, tak ho začnou obletovat a nakonec se vždycky ukáže, že se jim to k něčemu hodilo.“

Ano s lidmi uměl Klaus manipulovat velice chytře. Vsadil na chamtivé lidské ego, část národa získal restitucemi, část národa navnadil na kupónovou privatizaci a bezohledným drsňákům dal zelenou.

Zatímco slušní občané nevěřícně zírali na úpadek práva, mravnosti a beztrestného rozkrádání státních podniků, bezohlední draci a chamtivci tleskali jeho ego morálce a tržní i právní džungli.

Jeho moto: Slabej stát - silnej občan se změnilo na rozkradený stát a slabej slušnej občan. 

Než ukončil svou politickou činnost, stačil po sobe ještě uklidit amnestií, což potvrdil v rozhovoru pro Jihlava idnes studentský aktér a dnešní senátor Martin Mejstřík:

„Amnestie, kterou pustil na svobodu všechny mafiány a lumpy, které se předtím podařilo horko těžko odsoudit. Celých 20 let plive všem slušným lidem do tváře. Co on má co mluvit o nějakých nebezpečích? Vždyť to největší nebezpečí pro Čechy je on!“

„Komunismus je pro líný, kapitalismus pro chamtivý, ale jinak jsou oba určený lidem, co se chtěj mít dobře,“ říká politolog prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc. (Oldřich Kaiser) v předchozím díle Poslední hurá – Václav Klaus jeho slova o kapitalismu naplnil skutky.

Zdroj:

http://jihlava.idnes.cz/rozhovor-s-martinem-mejstrikem-dnz-/jihlava-zpravy.aspx?c=A141118_2116818_jihlava-zpravy_mv#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6

Související články:

Předchozí článek: České století -  pravda o Havlovi

Následující článek: České století - Divoká privatizace bez práva