Levná pracovní síla hrob kapitalismu

V současné době se ve světě a hlavně u nás propaguje účelová ideologie, že pracovní síla je drahá. V důsledku toho jsou platy  zaměstnanců v mnoha odvětvích tak nízké, že si jimi nevydělají ani základní životní potřeby. Zatímco náklady na živobytí rostou, 6 000 či 8 000 platy, které nepokrývající mnohdy ani náklady na bydlení, nejsou žádnou výjimkou. A tak místo toho, abychom směřovali k vyspělému kapitalismu, vracíme se do dřevního kapitalismu, kdy lidé pracovali 12 až 16 hodin bez jakéhokoliv sociálního a zdravotního zabezpečení a sotva si vydělali na nuzné živobytí.

O.Formánek

Žili z ruky do huby, přestože jednu nebo dvě místnosti obývala vícegenerační rodina, kde vydělávalo i několik jejích členů. Děsili se nemoci nebo nezaměstnanosti, protože znamenaly beznadějný boj o holý život. V současnosti nízké platy nutí opět žít mladší a starší generace společně, aby pokryly základní lidské potřeby v civilizované společnosti. Pokud by chtěly žít samostatně musely by mít obě generace nepracující v lukrativní oborech dvě zaměstnání, což se opět vracíme do dřevního kapitalismu, kdy lidé pracovali 12 až 16 hodin denně, aby vůbec mohli někde bydlet a měli co jíst. Není divu, že krizovou životní situaci  způsobenou nedostačujícími platy či podporou v nezaměstnanosti řeší někteří lidé prací na černo. Nakonec i pro firmy je tento pracovní poměr výhodný.

Jak to že najednou je pracovní síla drahá?!

Před pádem východního totalitního blogu fungoval v západních zemích střední Evropy vyspělý kapitalismus, kde i zaměstnanci měli důstojnou životní úroveň. Nehrozili se ani nemoci ani nezaměstnanosti, jelikož jim hospodářský a sociální systém zajišťoval právo na důstojné živobytí. Ve vyspělém kapitalismu znamenala dvě zaměstnání dobrovolnou volbu na získání vyšší životní úrovně, nikoli nucenou práci k pokrytí základních potřeb.

Jestliže dnešní ekonomická ideologie tvrdí, že pracovní síla, je právě kvůli odvodům na sociální a zdravotní pojištění drahá a z toho důvodu tlačí platy dolů, chce snad aby lidé pracovali opět bez sociálního zdravotního zabezpečení a žili z ruky do huby?

Asi ano, vždyť účelovou manipulační ideologii nezastavila ani krize a její političtí zastánci udělali šmahem ze všech nezaměstnaných flákače, jimž se nechce dělat. A západní kapitál vyrazil do východní Asie za levnou pracovní silou, která je levná nejen díky tomu, že se za ní nemusí odvádět žádné sociální ani zdravotní pojištění, ale navíc dře 12 hodin a někdy i více za mizernou mzdu. A honba za levnou pracovní silou se neštítí ani dětské práce.

Jestliže kapitalismus může fungovat jen na základě levné pracovní síly z dob dřevního kapitalismu, pak je někde chyba.

Honbou za levnou pracovní silou podkopávají firmy nohy samy sobě.

Kdo bude kupovat levně vyrobené zboží?

Levná pracovní síla má jen na základní živobytí. Nezaměstnaní, kteří narůstají v důsledku odchodu firem na východ také.

Účelová ideologie žene kapitalismus do krize zaklínadlem drahé pracovní síly, protože tím popírá základní princip ekonomiky - peníze se musí točit. Vždyť platy zaměstnanců a podpora v nezaměstnanosti i odvody na sociální a zdravotní pojištění jsou vlastně investice firmy do budoucnosti. Jistí si tím odbyt. Pokud lidé budou mít platy, které pokryjí nejen základní potřeby, budou více kupovat. Pokud budou mít dostatečnou nemocenskou či podporu v nezaměstnanosti – budou více utrácet. Pokud ne, dostává se kapitalismu do začarovaného kruhu krize, kdy se pak špatná sociální situace řeší půjčkami na cokoliv, které lidi nemají z čeho splácet. Žijí tak nad propastí, do níž pak spadnou, když jim na dveře zaklepe exekutor. A když se do toho ještě vloží stát a začne půjčovat lidem na bydlení ve velkém, na které si nemohou vydělat, jako se stalo v USA, spustí celosvětovou krizi.

Ten kdo si vymyslel a kdo propaguje účelovou ideologii o drahé pracovní síle, kope hrob kapitalismu, neboť spustil a podporuje hon za levnou pracovní silou, čímž oslabuje koupěschopnost obyvatelstva své země.

Tímto falešným účelovým výkopem nahrál především socialistické Číně, která vsadila na lidskou chamtivost a chytrým trikem získala západní vyspělé technologie. Její ekonomická síla expanduje do vyspělých kapitalistických zemí např. USA. Hrozba, že ekonomicky ovládne svět je už reálná.

Kapitalismus, který mohl dospět k blahobytu všech, tak bude přihlížet blahobytu socialistické Číny. Co na tom, že tam vládne totalitní režim s praktikami dřevního kapitalismu, jenž zahaluje socialistickým pracovním uvědoměním? Na povrch se socialismus jako systém bude hrdinsky bít do prsou, jak to natřel tomu prohnilýmu západnímu kapitalismu.

Po apokalypse, kterou zaslepení ziskuchtivci seslali na kapitalismus, je poznámka, že levná pracovní síla je výsměchem Všeobecné deklaraci lidských práv a Listině základních práv a svobod už jenom drobnou připomínkou, že existuje něco jako právo na důstojný život.

Všeobecná deklarace lidských práv:

 článek 23

(1) Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti.

(2) Každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci.

 (3) Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho bylo třeba, jinými prostředky sociální ochrany.

(4) Na ochranu svých zájmů má každý právo zakládat s jinými odborové organizace a přistupovat k nim.

článek 24

Každý má právo na odpočinek a na zotavení, zejména také na rozumné vymezení pracovních hodin a na pravidelnou placenou dovolenou.

článek 25

(1) Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.

Listina základních práv a svobod

Článek 28
Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.

Nejčtenější články a nejvyšší karma:

Záchodová štětka do vagíny nepatří

Vem si mě, aneb jak slepice bojují kohouta