Tři paradoxy naší pravicové mládeže

Ve volbách nanečisto, které se spořádala nevládní organizace Člověk v tísni v rámci projektu Jeden svět na školách, vyšly najevo paradoxy, které vychází ze známého z faktu, že u mládeže vítězí emoce nad rozumem. 

O. Formánek

Voleb nanečisto, které měly vyvolat u mladých lidí zájem o aktivitu v občanské společnosti, se zúčastnilo 434 škol a minimální věková hranice studentů - voličů byla stanovena na 15let

První paradox spočívá ve faktu, že nejvíce hlasů získala TOP 09 (17,8 procenta hlasů).

Když se na vítězství TOP 09 podíváme z hlediska logického rozumu, říkají studenti, kteří volili tuto stranu, že nechtějí žádnou změnu a souhlasí s jejich dosavadní politikou. Těmto studentům se tedy líbí:

1. Zavedení školného na vysokých školách

- které znemožní rovný přístup ke vzdělání

- půjčkami na studium zadluží vysokoškoláky ještě předtím, než začnou vydělávat, pokud vůbec seženou po ukončení studia práci

2. Zvyšování poplatků ve zdravotnictví

3. Hegerův hyenismus

- kdy zdravotně postiženým byly odebírány příspěvky na mobilitu, což je přivádělo do zoufalé situace

4. Zvyšování DPH v době krize

- které přivedlo plno drobných živnostníků a  malých firem ke krachu

5. Mrhání miliardami ve státním rozpočtu

- více jak 6 miliard stály nepovedené projekty Opencard, IZIP (elektronické zdravotní karty) a sKarty.

6.Církevní restituce

- které zadlužily jejich generaci na desítky let

Svou logiku by souhlas s těmito fatky měl v případě, že 17,8 % studentů by pocházelo z finančně zajištěných rodin, jichž by se předchozí anabáze nijak nedotkla a studenti by byli sobecky zaměřeni jen na své ego. Ostatní lidé a stav celé společnosti by je tedy nezajímal.

Jistě se najdou i tací studenti, ale hlavní příčina jejich volby spočívá v realitě, že studenti se při volbě nerozhodují rozumem ale emocemi, neboli stádním vkusem - co je cool.

Kdyby se studenti, kteří volili TOP09, řídili rozumem a opravdu by se zajímali o pravicovou politiku, již dávno by zjistili, že TOP09 se jako pravice nechová. Tedy žádnou pravicovou stranou není a volili by alternativu jiné pravicové strany, jako to udělali ostatní studenti, kteří chtěli volit pravici.

Druhý paradox – alias ad absurdum

Mládež je revoluční, většinou vyznačuje tím, že chce bourat staré a stavět nové, ovšem u nás dohází opět k paradoxu u voličů TOP09.  Místo změny volí zcela nelogicky staré.

Předchozí nelogičnost povyšuje na ad absurdum Kalouskův agresivní čin, kdy zfackoval jednoho mladíka na ulici, který ho počastoval nadávkami. Ukázal tak mladým, jak vychovávat mládež, která má jiný názor, čímž popřel zásadní princip demokracie. Studentští voliči TOP 09, tak svými hlasy stvrzují, že buď souhlasí s agresivitou proti názorové svobodě, anebo potvrzují svojí zaslepenost stádním vkusem, jehož cool trendem se stal knížepán.

Třetí paradox volí pravici, ale myslí levicově

U nás je mládež zaměřena pravicově, ale vyznává levicové hodnoty. Pravicově orientovaná mládež, která by měla klást důraz na osobní zodpovědnost, samostatnost, ale i finanční nezávislost – což jsou pilíře pravicové politiky – raději hledá jistotu zaměstnání, než by se pustila do podnikání.

Zvláště v dnešní době, kdy internet umožňuje v podnikání nevídané příležitosti bez nutnosti většího kapitálu, je odmítání možnosti postavit se na vlastní podnikatelské nohy ultra paradoxem. A nejen proto, že pravicová mládež, uvažuje ve většině levicově, když hledá jistotu v zaměstnání, ale také proto, že hledá jistotu tam, kde není. Zaměstnání v dnešní době vlastně žádnou jistotou není, jelikož  nikdo jim nezaručí, že nemohu být kdykoli propuštěni 

Za paradoxy nese vinu i náš vzdělávací systém

Za paradoxy, které vychází z emocionálního rozhodování nese vinu i náš vzdělávací systém. Nerozvíjí samostatné uvažující osobnosti, ale zaměřuje se spíše na papouškování naučeného textu. Studenti pak mají problém i s vnímáním psaného textu, neumí vyhledat nejen podstatu sdělení, ale i vnímat psaný text v souvislosti. Tento handicap se pak projevuje i ve vnímání politického a společenského dění. Emoce jsou pak jejich záchrannou brzdou, kam se zařadit. Proto se sebou nechají emocionálně manipulovat a volí pravici, jelikož je cool a na cool trend sazí i kníže Karel a stále mu jeho sázka vychází.

Nelze házet všechny studenty do jednoho pytle

Samozřejmě nelze házet všechny studenty do jednoho pytle. Ani studenti, kteří volí pravici, se všichni neřídí cool trendem, aniž by věděli, co pravicová politika obnáší. Jsou tací, kteří se rozhodují rozumem a pravicovou politiku vyznávají i ve svém osobním životě a podle toho se také chovají.

Dokonce přes 8 % studentů se nebálo jít proti proudu a poslat svými hlasy do sněmovny i levicovou stranu, což se opět paradoxně vzhledem k předchozím paradoxům dá považovat za revoltu – jít svou cestou proti stádnímu vkusu.

Doufejme, že pravá revolta mladých ještě přijde ve formě osvícení a oni se oprostí od emocionální otrocké stádní závislosti a začnou se svobodně rozhodovat podle svého rozumu a na základě informací, v nich si budou umět roztřídit zrno od plev. Na jejich nezávislém rozhodování totiž závisí nejen jejich budoucnost, ale i budoucnost jejich dětí.

Studenti by svými hlasy poslali do sněmovny tyto strany:

1.TOP 09 se ziskem 17,8 procenta hlasů.

2.Česká strana pirátská 17,73 procenta hlasů.

3.Ano miliardáře Andreje Babiše 13,44 procenta hlasů.

4. Čtvrté místo obsadila ČSSD se ziskem 8,01 procenta hlasů.

5. DSSS se 7,15 procenta.

Související články:

″Vláda rozpočtové odpovědnosti″ rozházela miliardy

http://formankova.blog.idnes.cz/c/360217/8243Vlada-rozpoctove-odpovednosti8243-rozhazela-miliardy.html

ČSSD nemá vyhráno

http://formankova.blog.idnes.cz/c/360825/CSSD-nema-vyhrano.html